RIPRA VÁŠ PDMS PARTNER


PDMS Design - Úvod

14.11.2012 15:14

DESIGN je základní a pro běžného uživatele nejdůležitější modul PDMS. Používá se pro vlastní projektování a modelování. 

1. Komunikace s modulem DESIGN

Menu, formy, macra a synonyma

Většina uživatelů používá při tvorbě 3D grafického modelu pro zadávání příkazů hlavně PMDS DESIGNové aplikace a jejich formy a menu. Pracovat v DESIGNu lze velice efektivně také pomocí příkazového řádku. Tento umožňuje odesílání jednotlivých příkazů nebo jejich zkrácených náhrad neboli synonym a také spouštění makro souborů. Makro soubory neboli makra, jsou soubory obsahující sekvence příkazů. Běžně si tyto soubory uživatelé uchovávají ve svém PDMS pracovním adresáři. Podrobný popis menu a forem aplikací je k nalezení v jednotlivých DESIGN Applications Guides.

2. DESIGNové módy

V základním módu můžeme psát většinu příkazů, kromě speciálních, které lze psát pouze v módech MDB (více viz kapitola 4), SETUP FORM (více viz kapitola 5), AUTOROUTE (více viz kapitola 13) a DESCLASH (více viz kapitola 15).

3. Rúzné nástroje DESIGNu

3.1 Vstup a výstup do a z modulu, ukládání práce

Do modulu DESIGN se vstoupí z jiného PDMS modulu jednoduše napsáním příkazu DESIGN do příkazové řádky. 

Výstup z modulu design s ukončením práce v PDMS se provádí příkazy:

  • FINISH - ukončení práce v PDMS s uložením
  • QUIT - ukončení práce v DESIGNu bez uložení změn vykonaných od posledního příkazu

Práce uživatelem vykonaná se ukládá příkazem:

  • SAVEWORK - uložení vykonané práce a setrvání v modulu DESIGN.

GETWORK - obnovení všech databází přístupných pouze pro čtení a setrvání v modulu DESIGN.

Přepnutí do jiného modulu se provede zadáním jména zvoleného modulu do příkazové řádky.

3.2 Uložení a vyvolání základního nastavení v PDMS do verze 12.0

Pro uložení standartního nastavení menu a form na obrazovce a jejich opětovného načtení se používají příkazy:

RECREATE /DS1 (OVER) - uloží aktuální nastavení obrazovky do souboru /DS1, existuje-li tento soubor, pomocí OVER se přepíše. (bohužel od 12.0 nefunguje)

INSTALL SETUP/DS1 - obnoví nastavení obrazovky ze souboru /DS1.

3.3 ALPHA příkazy

Tyto povely umožňují čistit COMMAND a REQUEST buffer a zapsat jejich obsah do souborů např:

ALPHA COMMAND CLEAR - čistí příkazový buffer 

ALPH LOG /LF1 - zapisuje obsah bufferù COMMAND a REQUEST do /LF1 

ALPH FILE /LF2 - zapisuje obsah bufferu REQUEST do /LF2 

ALPH LOG END nebo ALPH FILE END - uzavírá soubor. 

3.4 Synonyma 

Systém synonym umožňuje nahradit delší příkazy krátkými ekvivalenty např. 

$S GK = NEW GASK SELECT CONNECT vytvoří synonymum GK, které plně nahrazuje původní příkaz NEW GASK SELECT CONNECT.

Povely pro práci se synonymy  

$QS vypíše všechna definovaná synonyma, 

$SK všechna synonyma smaže. 

Příkaz STAR zapíše do * jméno aktivního prvku. 

3.5 ALARM a TRACE 

Při spouštění maker je možno zvolitpříkazem ALARM ON (OFF) zda požaduji zvukový signál při chybě, či nikoli. 

Povel TRACE OFF (ON) zastavuje automatický výstup jmen aktivních elementù na obrazovku. Při spouštění maker se nastavuje OFF automaticky. 

3.6 Definování barev 

Systém umožžňuje nastavení barev pro různé elementy: 

- aktivní - signifikantní element s nímžž se právě pracuje 

- current - aktuálnì nastavený element 

- viditelné - elementy zobrazené na obrazovce 

- kontrolované - elementy kontrolované na kolize 

- obstrukční - elementy v obstrukčním listu 

- pomocné - značky, osy, pomocné čáry 

Příklad.: 

COL ACTIVE BRIGHTRED 

PDMS má nastaveno 50 barev a další si múže užživatel nastavit sám smícháním: 

COL 51 MIX RED 50 GREEN 40 BLUE 5 apod.

Nejedná se o RGB hodnoty, ale o tzv. procentuelní vyjádření.

Příkazem AUTOCOLOR nastavujeme pravidla pro vykreslování jednotlivých typů elementů např. AUTOCOLOR ALL EQUI COL4. 

4. MDB informace 

MDB mode umožžňuje prohlížžet a měnit současný status. Do MDB modu se vstupuje příkazem MDB s uložením změn nebo MDB NOUPDATE bez uložžení. Z MDB modu se vystupuje příkazem EXIT. 

Příkazem STATUS uživatel zjistí aktivní MDB a svá přístupová práva do jednotlivých databází. 

RW (read + write) značí možžnost číst i zapisovat, 

R (read) znamená žže DB je přístupná pouze ke čtení. 

Příkaz SYSTAT vypíše všechny momentálě pracující uživatele v projektu. 

Pøíkaz LIST MDB(USER) vypíše všechny MDB (uživatele) v projektu. 

Změna pracovní MDB se provede jednoduše napsáním jejího jména např.: /PIPING nebo /PIPING READONLY. 

Dočasná ochrana DB se provede PROT PIPING/CAST_1 READ (NONE), dočasná manipulace s DB se provádí příkazy EXCHANGE, CURRENT, DEFER. 

Podrobnosti o práci s multidatabází a jednotlivými databázemi rozebírá manuál modulu MONITOR. 

5. Organizace zobrazování 

Modul DESIGN lze ovládat pøez grafický uživatelský interface (GUI). Mùžeme použít libovolné množství forem - "oken" . Formy existují ve ètyøech druzích : - volume - zobrazuje 3D grafiku (prostorovì) - alfa - zobrazuje alfanumerické vstupy a výstupy - plot - zobrazuje plotfily - pixmap - zobrazuje loga a ikony. Formy se definují ve speciálním setup módu do nìhož vstoupíme pøíkazem: SETUP FORM _VOL1. Jméno formy musí zaèínat podtržítkem (underscore). Ukonèení práce v setup módu se provádí pøíkazem EXIT. Definice a používání vlastních forem je možná, ale bìžný uživatel vystaèí s formami, jež jsou souèástí systému. Formy se zobrazují a skrývají pøíkazy SHOW _VOL1 HIDE _VOL1. Nastavení optimálního mìøítka podle zobrazovaného objektu se provádí pøíkazem AUTO /STAVBA Pøidávání zájmových objektù k zobrazení ve volume formì se provádí pomocí ADD /STAVBA COL 4, odstraòování z obrazovky pøíkazem REM /STAVBA. Støed pohledu našeho zájmu urèíme LOOK THRO CE - støed pohledu podle poèátku aktivního elementu LOOK THRO IDP@ - støed pohledu podle kurzorem zvoleného bodu. Smìr pohledu volíme LOOK EAST - pohled smìrem EAST (+ x) ELEV WEST - pohled od WEST (- x) ISO 2 - izometrický pohled z druhého kvadrantu mezi EAST a SOUTH Na zobrazovné objekty je možno pohlížet v perspektivì PERSPective ON/OFF Modelem je možno procházet nebo se pouze pøibližovat WALKTHROUGH ON/OFF STEP 1000 s volitelnou délkou kroku. Jednotlivé typy elementù mají své nastavení zpùsobu zobrazování a hladin viditelnosti. Zpùsoby zobrazování potrubních komponent: REPRE TUBE ON CL OFF - potrubí je zobrazováno reálnì jako trubka REPRE CL ON TUBE OFF - je zobrazována pouze osa (støednice) potrubí REPRE TUBE ON CL ON - potrubí je zobrazováno jako trubka uvnitø s osou (osa je však vidìt pouze v drátovém pohledu) REPRE INSU ON - je-li potrubí izolované zobrazí se jeho prùmìr vèetnì izolace. Zpùsoby zobrazování ocelových profilù: REPRE PROF ON CL OFF - ocel je zobrazována reálnì REPRE PROF OFF PROF CL ON - ocel zobrazována pouze jako osa REPRE PROF OBST ON - ocel je zobrazována v obalovém (obstrukèním) tvaru Zobrazovací hladiny se nastavují pro jednotlivé typy elementù takto: REPRE LEV PIPE 5 - pro potrubní komponenty REPRE LEV NOZZ 1 - pro hrdla aparátù REPRE LEV STRU 3 - pro ocelové konstrukce REPRE LEV 2 - pro všechny ostatní komponenty Dále je možno zapínat a vypínat zobrazování PPOINTù, PNODù, SNODù, PLINE a volit zpùsob zobrazování dìr (REPRE HOLES ON - vidíme napø. oknem i na elementy za ním, zatímco pøi REPRE HOLES OFF je díra šachovnicová a neprùhledná. 6. Základní navigace a nastavení Pohyb po struktuøe DESIGNové databáze DB je možný tøemi zpùsoby: - pøímo - znám jméno a polohu v menu MEMBERS - /PODLAHA+0.0 - relativnì vzhledem k právì aktivnímu elementu: OWNER, END, NEXT, PREV, SAME, FIRST, LAST - pomocí kurzoru v grafické formì skoèíme na zvolený zobrazený element Standartní hiearchie databáze umožòuje logicky sdružovat jednotlivé elementy vzhledem k jejich funkci nebo poloze v objektu. Schema struktury je v DESIGN Reference manuálu Part 2 na obr. 16-1 Pracovní jednotky zvolíme napø: MM BORE - všechny prùmìry potrubí budou v milimetrech FINCH DIST - všechny vzdálenosti budou ve stopách a palcích V základním nastavení jsou milimetry pro svìtlosti i vzdálenosti. Nastavení poètu desetinných míst na výstupech se provede: PREC 1 DP - vzdálenost pak bude napø. 500.5 mm V základním nastavení jsou celé milimetry. 7. Interaktivní prostøedí Na obrazovce je možno identifikovat zobrazené prvky a jejich body pøíkazem: ID @ - identifikuje prvek IDP @ - identifikuje bod (PPOINT) prvku. Další interaktivní pøíkazy: MARK CE - oznaèí aktivní prvek jeho jménem UNMARK - zruší oznaèení AXES AT @ - umístí osový køíž do identifikovaného elementu AXES OFF - vypne osový køíž AID LINE NUM5 E0N0U0 TO E90N200U5 - mezi souøadnicemi vytvoøí pomocnou èáru AID CLEAR LINE 5 - smaže èáru èíslo 5 ENHANCE ALL REDU WITH (ABOR GE 50) COL 13 - zvýrazní barvou 13 všechny pøechody se vstupní svìtlostí rovnou a vìtší než DN50. PIN 5 AT ID@ DIR W WRT SITE DIST 1000 - umístí pomocný bod do støedu identifikovaného prvku, zorientuje ho smìrem W v souøadnicích SITE a posune ho o 1000mm tímto smìrem. CONST ANG PIN1 TO P2 OF CE TO IDP@ - zmìøí úhel mezi PINem 1, bodem 2 aktivního prvku a identifikovaným PPOINTem . VAR1 CONST DIST PA TO PL OF NEX ELBO - zapíše do promìnné VAR1 vzdálenost mezi vstupním PPOINTem aktivního prvku a výstupním PPOINTem následujícího oblouku. 8. Systém organizace projektové struktury Základní principy logické a fyzické organizace projektového modelu: Model v PDMS je konstruován v hiearchii elementù. Každý element v hiearchii reprezentuje nìjaký fyzický nebo administrativní prvek, u nìhož se projektant rozhodl, že je zapotøebí, aby byl samostatný. Nejvyšší hladiny v hiearchii tvoøí administrativní prvky, které umožòují model citlivì dìlit na jednotlivé typy elementù jako aparáty, potrubí, ocelové konstrukce, vzduchotechnika apod. Na konci hiearchie jsou základní primitivy a komponenty jež dohromady tvoøí model. Dùležitou souèástí každého projektu je proto jeho logická organizace,dobré èlenìní a struktura hiearchie. 8.1. Vytváøení a mazání elementù Každý prvek kromì nejvyššího prvku WORLD se vytváøí pøikazem NEW, napø.: NEW HANG, NEW ZONE/POTRUBI. Element mùže být umístìn v jakékoliv pozici, ale pouze pod elementem jež ho smí vlastnit. Pod nejvyšším prvkem WORLD mùže být až 99 prvkù SITE v každé DESIGN databázi. Pod každou SITE mùže být libovolné množství ZONE. Pod ZONE se již tvoøí vlastní elementy rozdìlené dle typù - EQUI (nádrže, èerpadla, výmìníky, ...), STRU (stìny, ocelové plošiny), PIPE (potrubní trasy, vzduchotechnika, elektrické kabelové lávky). Prvky, které se opakují je výhodné kopírovat pøíkazem jako: COPY/EQUIP10, COPY LIKE/EQUIP10, COPY MEM OF/EQUIP10, COPY/EQUIP10 RENAME /EQUIP10 /EQUIP11. Elementy již nepotøebné nebo chybnì vytvoøené se mažou pøíkazem DELETE ZONE, DELETE ZONE MEM. 8.2. Pojmenovávání, zmìna poøadí, zamykání, spatial mapy Každý prvek V PDMS mùže mít své unikátní jméno. Systém sám kontroluje a znemožní duplikaci jména. Pojmenování se provádí pøíkazem NAME/PODLAHA. Odstranìní jména je možné pøíkazem UNNAME. Ke zmìnì poøadí elementù uvnitø prvku se používá pøíkaz: REORDER 5 AFT 8. K zabránìní vymazání, posunutí nebo modifikování elementu je možno tento "zamknout" LOCK (UNLOCK). Pro detekci kolizí v PDMS jsou dùležité tzv. spatial mapy. V nich jsou držena data pouze obstrukèních prvkù (viz. kapitola 15). Po zásahu do katalogové databáze je tøeba mapy zkontrolovat pøípadnì aktualizovat pøíkazy: MAP CHECK MDB, MAP BUILD MDB. Úplnì nová mapa se vytváøí MAP BUILD NEW MDB. 9. Vlastní modelování stavby a aparátù Stavba tzn. zdi, nosné sloupy, podlahy apod. se vytváøí z geometrických primitivù vèetnì negativních pod prvkem STRU. Aparáty tzn. nádrže, výmìníky, èerpadla apod. se vytváøí také z geometrických primitivù vèetnì negativních pod prvkem EQUI. K modelování aparátù je také možno využít knihovny standartních aparátù s parametricky nastavitelnými rozmìry. Autor PDMS firma CADCentre Cambridge základní knihovnu dodává, podle konkrétního výrobního programu si zákazník mùže vytvoøit knihovnu vlastních èerpadel, nádrží, výmìníkù apod. 9.1. Základní modelovací elementy Mezi základní geometrické tvary patøí kvádr - BOX, válec - CILI, kužel - CONE, kulový vrchlík - DISH, jehlan - PIRA, anuloid - CTOR, RTOR, zkosený válec - SLCY, zkosený kužel - SNOU. Vìtšina tvarù má i své negativní ekvivalenty pro tvorbu dìr. Kompletní seznam primitivù, jejich popis a seznam atributù naleznete v DESIGN Reference Manual v kapitole 16. 9.2. Hrdla aparátù Jediný základní element aparátù, který se vybírá z katalogové databáze, je hrdlo - NOZZ. Výbìr se provádí pomocí atributu CATREF, napø.: CATREF/DN100 HEI 200 - vybere hrdlo pøivaøovací svìtlosti 100 mm, délky 200 mm. 9.3. Modelovací hladiny Každý základní prvek má nastaveno rozpìtí hladin, ve kterých je vykreslován, napø.: LEV 6 10. Hladiny hrdel ète systém v katalogu. 9.4. Obstrukce Atribut obstrukce informuje o tvrdosti daného prvku: OBST0 (NONE) - element je pouze geometrický tvar, nezohledòuje se v kolizích OBST1 (SOFT) - element je tzv. mìkký, interference s ním zpùsobuje soft kolizi, napø. minimální prùchozí prostor, prostor pro otevøení dveøí OBST2 (HARD) - skuteèný element, interference s ním zpùsobuje hard kolizi, napø. kolize potrubí s profilem ocelové konstrukce. 9.5. Umísování elementù Umístìní elementù je možné tøemi zpùsoby: - zadáním pøesné pozice - AT E3000 N5000 U0 - použití pozice existujícího bodu - AT IDP @ - umístìní kurzorem na sí (WGRID) - AT @ Dotaz na souøadnice - Q POS, Q POS IN SITE, Q POS IDP @ Polární umístìní z poèátku - POLAR E45N DIST 3000, POLAR PIN1 DIST 1000, POLAR N30E PLANE N DIST 1000 9.6. Orientace, rotace a pøipojení elementù Každý element má vlastní souøadný systém sestávající z pravotoèivého osového køíže E(X), N(Y), U(Z). Správná orientace obsahuje pokyny pro orientaci dvou os, napø. ORI Y IS N AND Z IS U. U rotaènì symetrických elementù postaèí orientrace jedné osy - ORI P1 IS E. Pøíkaz ROTATE umožòuje rotaci jakéhokoliv elementu vèetnì skupin elementù (GROUP). Rotace je možná kolem osy elementu o daný úhel - ROTATE ABOUT E BY 90. Rotace s jiným støedem - ROT THRO ID @ ABOUT E BY 45. Element mùže být pøipojen jakýmkoliv svým bodem (PPOINTem) k bodu jiného elementu nebo pomocnému bodu (PIN), napø.: CONN P2 TO P1 OF PRE CONN P1 TO IDP @ CONN IDP@ TO IDP@ AND X IS N. 9.7. Pohybování elementy Nejjednodušší zmìna pozice elementu je posunutí o danou vzdálenost od pùvodní pozice pøíkazem BY, napø.: BY E3000 WRT SITE. Posunutí v daném smìru se provádí pøíkazem MOVE. MOVE E45N DIST100 - posune aktivní prvek v daném smìru o 100 mm MOVE TOW IDP @ DIST 100 - posune aktivní prvek o 100 mm smìrem k identifikovanému bodu MOVE ALONG N30E THR IDP@ - posune aktivní prvek daným smìrem do prùseèíku s normálnou rovinou procházející indetifikovaným bodem MOVE E THR E3000 - posune aktivní prvek daným smìrem do prùseèíku s rovinou procházející danou souøadnicí MOVE E DIST 1000 FROM /PUMP1 - posune aktivní prvek daným smìrem o 1000 mm za prùseèík s rovinou procházející prvkem jména PUMP1 MOVE E30N PLANE N THR N1000 - posune aktivní prvek daným smìrem do prùseèíku s rovinou procházející danou souøadnicí Další varinty posouvání elementù podrobnì popisují kapitoly 9.4. až 9.7. DESIGN Reference Manualu. 10. Ocelové konstrukce Modul DESIGN umožòuje vytváøet logicky propojené ocelové konstrukce s pomocí katalogové databáze. Administrativním prvkem ocelových konstrukcí jsou FRMW a SBFR, FRMW leží pod ZONE, SBFR leží pod FRMW. Ocelové konstrukce jsou tvoøeny tìmito základními elementy: PNOD - základní uzel SNOD - vedlejší uzel SECT - vlastní ocelový profil (I, U, L, IPE, ...) PJOI - styèník sloužící ke spojení dvou nebo více profilù SJOI - styèník sloužící ke spojení dvou nebo více profilù FITT - element, na nìjž se pøipojují závìsy HANG nebo úložné body LOAP aparátù EQUI. Pøi tvorbì ocelové konstrukce se nejdøíve vytvoøí sí uzlù: NEW PNOD/PNOD1 AT E0 N5000 U0 NEW PNOD/PNOD2 COPY PRE BY E3000 atd. Poté se pøíkazem STRING automaticky vytvoøí SECT, PJOI nebo SJOI: STRING BEAM FROM/PNOD1 TO /PNOD2. Zadání konkrétního profilu se provede pomocí reference do katalogu SPREF, napø.: SPREF/U100. Šikmé seøíznutí profilù je možné øeznou rovinou DRNS a DRNE: DRNS N45W. Orientace profilu kolem neutrálné osy se provádí pomocí BANG: BANG 90. Ocelový profil SECT má reference na styèníky JOIS a JOIE. Dalším atributem je typ pøipojení profilu CTYS a CTYE. Pro vytvoøení statického modelu ocelové konstrukce slouží atributy SREL a EREL. Vyjadøují zpùsob uložení koncù profilu ve tøech smìrech (lineární posunutí DX, DY, DZ) a tøech momentech (rotace kolem os RX, RY, RZ). Vedlejší uzly SNOD se vytváøí pod profilem SECT, napø.: NEW SNOD/SNOD1 ZDIST 1500. Styèníky PJOI se vytváøejí pod hlavním uzlem PNOD (SJOI pod SNOD). Jejich skuteèný tvar se ète z katalogu pomocí atributu SPREF. Jejich další atributy jsou DELPOS (POSL), OPDI, BANG a pøedevším CREF - reference na pøipojený profil SECT. Øezná rovina CUTP souvisí s atributy DRNS a DRNE na SECT a prodloužení èi zkrácení CUTB mìní délku profilu po pøíkazu RECONNECT. Element FITT tvoøí rozhraní mezi ocelovými konstrukcemi a závìsy HANG nebo aparáty EQUI. Vzájemnou vazbu drží u FITT atribut CREF, u HANG atribut TREF (HREF) a CREF u LOAP pod EQUI, kompatibilita pøipojení se kontroluje atributem CTYA u FITT a TCON (HCON) u HANG. K vytváøení ocelových konstrukcí se používá menu a form aplikace, která práci usnadní. Tato aplikace je popsána v manuálu DESIGN Structural Application User Guide. 11. Potrubí, vzduchotechnika, kabelové lávky a uložení potrubí Pro tvorbu potrubních, vzduchotechnických vìtví a kabelových lávek vèetnì uložení potrubí je základním prvkem vìtev BRAN. BRAN je entita mající svùj zaèátek a konec. Mùže být spojena s dalšími vìtvemi do sítì. Hranicemi sítì bývají hrdla aparátù NOZZ nebo volné konce nad drenáží, pøípadnì pøipojovací místo na hranici stavebního objektu. Vìtev BRAN vlastní jednotlivé potrubní komponenty (oblouky, pøechody, T-kusy, armatury apod.), jež jsou vybírány z katalogové DB. Mezi tìmito komponenty je automaticky vztváøeno rovné potrubí patøèné délky. Analogicky jsou vytváøeny i vzduchotechnika, kabelové lávky a uložení potrubí. Pro tvorbu potrubí, vzduchotechniky a kabelových lávek jsou vytvoøeny uživatelsky pøíznivé aplikace menu a form posané v jednotlivých DESIGN Applications Guides. 

11.1 Definice konců potrubních větví a uložžení potrubí 

Na počátku vytváření potrubních větví je třeba určit potrubní specifikaci pro vybírání komponent, specifikaci pro vybrání izolace a definovat počátek HEAD a konec TAIL větve BRAN. 

Počátek i konec věve je možžno zadat explicitně nebo připojením k již existujícímu hrdlu zařízení nebo k jiné potrubní věìtvi. Konec potrubní větve můžže být ve volném prostoru nad kanalizací. Připojením větve se vyplní vzájemné referenční atributy (u NOZZ CREF a u BRAN HREF nebo TREF). 

Je-li aparát nebo větev k nížž se připojujeme v jiné databázi a ta je momentálnì přístupná pouze pro čtení a nikoli zapisování, vytvoří se automaticky mezidatabázové spojovací makro, které je nutno spustit pro oboustranné správné vyplnění referencí propojení. 

11.2 Potrubní specifikace 

Pøed vlastním vytvářením potrubní větve je třeba zvolit potrubní specifikaci PSPE (HSPE u uložžení). Potrubní třída se zvolí příkazem např.: PSPE /PN40. Je-li PSPE zadána na administrativním prvku PIPE, všechny větve BRAN pod ním následně vytvořené budou mít automaticky tuto specifikaci. Ze specifikace v katalogové DB se vybírají tvary všech následně vytvářených komponent potrubní větve. 

11.3 Připojování počátku a konce potrubní větve 

Připojení potrubní větve k jiné potrubní větvi nebo hrdlu aparátu se provádí příkazem CONNECT. Tento příkaz vyplní na potrubní větvi atributy HBOR, HCON, HPOS, HDIR a HREF, případně TBOR, TCON, TPOS, TDIR a TREF, kde je : 

HPOS E0 N0 U0 - souřadnice počátku potrubní větve 

TPOS E1000 N500 U2000 - souřadnice konce potrubní větve 

HBOR 100 - svìtlost DN100 poèátku potrubní vìtve 

TBOR 80 - svìtlost DN80 konce potrubní vìtve 

HCON BWD - druh pøipojení poèátku potrubní vìtve - pøivaøovací 

TCON OPEN - druh pøipojení konce potrubní vìtve - volný 

HDIR N - smìr poèátku potrubní vìtve 

TDIR E45S - smìr konce potrubní vìtve 

HREF /BRAN1 - linka (reference) k èemu je poèátek vìtve pøipojen 

TREF TEE2 OF /BRAN2 - linka (reference) k čemu je konec větve připojen. Počátek nebo konec potrubní větve může být připojen k následujícím prvkům : 

- k hrdlu aparátu - NOZZ 

- k počátku nebo konci jiné potrubní vìtve 

- k volnému připojovacímu místu vícecestné potrubní komponenty (např. T-kus). 

Příklady : 

CONN PH TO /BRAN1 

CONN PT TO LAST MEM 

CONN PH TO ID NOZZ @ 

CONN PT TO IDP @. 

Po korektním připojení nebo umístění počátku a konce potrubní větve se tato místa propojí čárkovanou přímkou. Posouvání počátků a konců potrubních větví se provádí příkazem jako: 

MOVE PT BY E1000 U500. 

Posuneme-li zařízení EQUI na jehož hrdla NOZZ jsou připojeny potrubní větve, musíme příkazem RECONNECT opětovně připojit jejich počátky nebo konce na aparát v nové pozici. Poté je ještě nutno upravit geometri prvních nebo posledních potrubních komponent (dle toho zda na aparátu potrubní větev končí nebo začíná). 

11.4 Atributy potrubních komponent 

Mezi atributy potrubních komponent patøí : SPREF - linka (reference) do katalogové DB, kterou se vybírá konkrétní druh komponenty LSTU - linka (reference) do katalogové DB, kterou se vybírá výstupní potrubí za danou komponentou ISPEC - linka (reference) do katalogové DB, kterou se vybírá druh izolace potrubní komponenty TSPEC - linka (reference) do katalogové DB, kterou se vybírá zpùsob nahøívání potrubí POSITION - pozice komponenty v souøadnicích ZONE ORIENTATION - orientace komponenty v souøadnicích ZONE ARRIVE - katalogový PPOINT, který je na vstupní stranì komponenty LEAVE - katologový PPOINT, který je na výstupní stranì komponenty BUILT - informace, zda prvek byl již namontován SHOP - urèení, do jaké rozpisky prvek patøí POSIFLAG - urèení, zda prvek byl již umístìn ORIFLAG - urèení, zda prvek byl již orientován ANGLE - * promìnný úhel prvku HEIGHT - * promìnná délka prvku RADIUS - * promìnný polomìr prvku LOFFLINE - * urèuje, zda komponenta pøetíná trubku CREF - * linka (reference) na potrubní vìtev, jež je pøipojená na aktivní tøícestný prvek CRFA - * linky (reference) na potrubní vìtve, které jsou pøipojené na aktivní vícecestný prvek. Posledních šest (*) výše uvedených atributù mají pouze nìkteré potrubní souèásti. Pøíklady vyplòování atributù : ARR2 LEA1 - pøehození vstupních a výstupních PPOINTù totéž provede pøíkaz FLIP SPREF/PN40 - nastavení potrubní tøídy, z které budeme komponenty vybírat LSTU/NGX/137203 - nastavení druhu trubky vystupujících z komponenty (LSR u závìsu) HSTU/NGX/137203 - nastavení druhu trubky mezi zaèátkem potrubní vìtve a prvním prvkem (HSR u závìsu) ISPE/JERZIL - nastavení druhu izolace potrubí, tloušku izolace systém urèí v závislosti na teplotì média ve vìtvi ANGLE90 - nastavení úhlu komponenty HEIGH300 - nastavení délky komponenty LOFF TRUE - aktivní prvek bude považován za pokraèování potrubí (používá se u trubkových ohybù a odboèek) CREF/BRAN1 TAIL - nastavení reference odboèky 

11.5 Výbìr komponent ze specifikací 

Po vytvoøení komponenty v potrubní vìtvi musíme vybrat katalogový popis pro tuto komponentu. Výbìr probíhá pomocí pøíkazu SELECT nebo názornìji pomocí pøíkazu CHOOSE a výbìru konkrétního typu komponenty z pøehledu v katalogu obsažených komponent. Pøíklad : NEW GASK CHOOSE ALL, NEW REDU CHOOSE WITH ABOR100 LBOR 80 Je-li tøeba výbìr komponenty zmìnit, mùžeme využít pøíkazu RESELECT, napø.: RESEL TUBE WI STYP GLAS. 

11.6 Pøipojování a orientace potrubních komponent 

Pøi tvorbì potrubní vìtve postupujeme sekvenènì. Vytváøení mùže probíhat z poèátku v modu FORWARD nebo od konce v modu BACKWARD. Pøipojení první komponenty k zaèátku vìtve a dalších komponenty ke komponentì pøedcházející se provádí pøíkazem CONNECT nebo CONNECT AND P3 IS U u nerotaèních potrubních souèástí (napø. armatur VALV) Nekompatibilní pøiúpojení dvou komponent je možné pøíkazem FCONNECT. Orientace komponent se provádí pøíkazem ORI (napø. ORI AND P3 IS U) nebo pøíkazem DIR napø.: DIR E, DIR AND P3 IS U45E. Pomocí pøíkazu DIR otáèíme komponentou okolo smìru k pøedcházející komponentì tak, aby použitý PPOINT mìl smìr námi požadovaný. Pøíkaz DIR na rozdíl od ORI mùže u komponent s promìnlivým úhlem tento úhel zmìnit. 

11.7 Umisování komponent 

Připojené a zorientované potrubní komponenty se umisťují do své pozice pomocí přkazů MOVE, DIST, THR, POS, PLANE, CLEAR, BOP, TOP. Jednotlivé varianty příkazù pro umisťování potrubních komponent, jejich struktura a účinek jsou podrobně popsány a znázorněny v kapitole 11.8 až 11.11 DESIGN Reference Manualu. 

11.8 Druhy potrubních komponent 

Pod administrativním prvkem ZONE se vytváří prvek PIPE v nichžž se funkčně sdružžují jednotlivé potrubní větve BRAN. Potrbní větve BRAN jsou složženy z jednotlivých potrubních komponent: 

ATTA - bod v němžž je potrubí uložženo 

BEND - trubkový ohyb 

CAP - dno 

COUP - spojení 

CROSS - křížžení 

DUCT - přímý VZT kus obdélníkového prùřezu 

ELBO - oblouk 

FBLI - zaslepovací příruba 

FILT - filtr 

FLAN - příruba 

FTUB - trubka pevné délky 

GASK - těsnění mezi příruby 

INST - instrument (měření, odběry ap.) 

LJSE - přivařovací část otočných přírub

OLET - odbočka 

PCOM - ostatní potrubní komponenty nestandardní 

REDU - přechod 

SHU - ostatní komponety 

TEE - T-kusy 

TRAP - odvaděčdìlovaèe 

UNIO - spojovací elementy 

VALV - armatura, ventil 

VENT - VZT ventil 

WFWA - čtyřcestný ventil 

WTWA - třícestný ventil

WELD - svar 

Podrobný popis potrubních komponent a jejich atributù je v kap.16.4 DESIGN Reference Manualu 

12. Tvorba a modifikace skupin elementů 

Sdružování elementù do skupin tzv. GROUP umožžňuje vytvořit paralelní strukturu v databázi, sdružžujeme např. všechny elementy v dané místnosti, bez ohledu na profesi. Element přidaný do skupiny zùstává zároveň členem v hlavním stromu struktury. 

Sdružžování je možžno provést explicitně přidáním konkrétních elementù do skupiny nebo automaticky pomocí refenčních rovin. Přidání do skupiny se provádí příkazem GADD/PUMP1 /OCEL, vyjmutí ze skupiny příkazem GREM MEM OF /PODLAZI+0.0. 

Z prvku pidaného do skupiny vystoupíme na skupinu příkazem END, zatímco příkazem OWNER se ocitneme např. na ZONE jež element vlastní. Skupina se vymaže pøíkazem DELETE GROUP, její elementy však zùstanou zachovány. 

Příkaz DELETE GROUP MEM naopak smažže členy této skupiny. Členy skupiny je možžné najednou zkopírovat příkazem COPY MEM OF /GROUP2 RENAME /PODLAZI+0.0 /PODLAZI+4.8. 

Pro posouvání skupin elementù je možno použžít bìžné příkazy pro posouvání viz. kapitola 9.7. (BY, MOVE , ...) nebo příkaz DRAG. Pomocí DRAG příkazù se naráz posouvají pouze potrubní elementy a případně aparáty ve společné síti. Příkaz DRAG je doplněn některým z běžných příkazù pro posouvání viz. kapitola 9.7., např. DRAG AT E2000 nebo DRAG BY N50 U 500. Příkazem DRAG zkrátí nebo prodloužží potrubí rovnob쾞né se směrem dragování. 

13. Automatické trasování potrubí 

V modu AUTOROUTE, do kterého se vstupuje příkazem AUTOROUTE a vystupuje přříkazem EXIT, je možno automaticky vytváøet potrubní svazky s kolmými ohyby. Systém potřebuje znát pozici zaèátku a konce potrubí a preferované prostory, kterými má procházet, a pøitom se vyhýbá pevným (obstrukèním) elementùm a zakázaným prostorùm pro potrubí. Pomocí atributu WEIGH urèujeme zda je prostor (PVOL) preferovaný (malé èíslo - 0.01) nebo zakázaný (velké èíslo - 100). Pø.: WEIGH 100 0.01 100 - osa x a z jsou zakázané a y je preferované Tvoøící rovina RPLA je element, který se používá k vedení automaticky tvoøených trubek v požadovaných oblastech. Pøíkazem RPLA /RP1 /RP2 pøidáme až 150 RPLA elementù do seznamu tvoøících rovin. Pøíkazem PVOL /PV1 /PV2 pøidáme až 1000 preferovaných nebo zakázaných prostorù do seznamu. Automatické vytváøení potrubí se provádí pøíkazem ROUTE /PIPE5 /PIPE6. Systém "natáhne" potrubí ve všech založených vìtvích (BRAN) v tìchto elementech. Automatické tvoření potrubních tras podrobněji popisuje kapitola 13. DESIGN Reference Manual. 

14. Kontrola konzistentnosti dat 

V DESIGNu jsou procedury, které umí najít nesrovnalosti v designové databázi vzniklé v průběhu projektování, např.: 

- příliš krátké potrubí mezi dvěma svary 

- nekompatibilní typy připojení 

- nesprávná posloupnost elementù větví 

- rozdílné průměry 

- nestejné vzájemné reference 

- větší nežž povolené úhly kolen a ohybù 

- nesprávná geometrie potrubní trasy 

- nekorektní vazby mezi SECT a JOINT 

- délky profilù mimo povolené rozpětí 

Výstup kontroly je možžný na obrazovku nebo do textového souboru viz. 3.3.. Kontrola se provádí příkazem CHECK /POTRUBI. Administrátor nastaví dovolené tolerance pro jednotlivé elementy: 

TOL OFFSET 1 - maximální nesouosost dvou sousedních potrubních komponentù 

TOL ANGLE 0.057 - maximální úhel nesouososti dvou sousedních potrubních komponentù 

TOL TUBE BORE 15 25 MINIMUM 100 -minimální délka trubky mezi dvìma komponenty pro potrubí o světlosti 15 až 25 mm 

TOL RATIO 0.001 - maximální podíl nesouososti a vzdálenosti dvou sousedních potrubních komponentù 

TOL MAXANG 90 - maximální dovolený úhel ohybu 

Obdobně u ocelových konstrukcí máme: 

ECC SECT DIST (ANG, RATIO, PJOI, FITT). 

Seznam chybových hlášení s jejich vysvìtlením nalezneme v kapitole 14.7. v DESIGN Reference Manualu Part 2. 

15. Detekce kolizí 

DESIGN umožžňuje kontrolovat části projektu mezi sebou a tím koordinovat jednotlivé profese a tím zajistit bezkolizní montᾞ dle výkresové dokumentace. Všechny základní primitivy DESIGN i CATAlogue DB mají atribut OBST, který definuje fyzický typ, který element představuje. 

OBST2 = tvrdý objekt (stěna, T-kus, atd.) 

OBST1 = měkký prostor, který musí být volný (pro otevření dveří, zdvih armatury, atd.) 

OBST0 = bez obstrukce, nekontroluje se na kolize 

Jsou-li potrubní větve izolovány, jejich izolace se také kontroluje na kolize. Máme tedy tři typy kontrolovaných elementù - tvrdý, měkký a izolaci. Inteference mezi primitivy můžže být tìchto typù: 

CLASH - reálná kolize 

TOUCH - dotek 

CLEARANCE - primitivy nekolidují, ale jsou blížže sebe nežž je povoleno 

Detekce kolizí v DESIGNu probíhá ve speciálním modu, do něhož se vstupuje příkazem DESCLASH a vystupuje příkazem EXIT. 

Element je kontrolovaný vždy proti všem prvkùm přidaným do obstrukčního seznamu. Nekontroluje se proti elementùm v exkludním seznamu a proti elementùm nezařazeným. Do obstrukčního seznamu, který defaultově obsahuje všechny prvky s nenulovou obstrukcí, se elementy přidávají příkazem OBST /STENA1 /PUMP5, do exkludního seznamu pak příkazem EXCL /POTRUBI1. Kontrolovaný prostor lze ohraničit měřítkem: LIMITS E0 N0 U0 TO E2000 N1000 U3000 nebo AUTO /STAVBA1. 

Vlastní kontrola kolizí se provádí příkazem CHECK /BRAN10. Příkaz CHECKADD /BRAN10 provede také kontrolu kolizí a přidá element do obstrukčního listu. Příkazem APPROVE 5 se do listu povolených kolizí přidá pátá kolize. V DESCLASH modu je možžno vygenerovat makro pro modul DRAFT, jímž se v něm vykreslí kolize. Další možností kontroly kolizí je tzv. AUTOCLASH, je-li spuštěn v okamžiku kolize aktivního elementu s jakýmkoliv jiným elementem, zobrazí se oba kolidující elementy a místo jejich kolize s barevným zvýrazněním. 

16. Seznam elementů 

Tato kapitola DESIGN Reference Manualu Part2 obsahuje hiearchické schéma designové DB a přehled všech elementù v ní vytvořitelných s jejich atributy. 

17. Chybová hlášení 

Dodatek A výše zmíněného manuálu obsahuje seznam chybových hlášení. 

18. Katalog ocelových profilů 

Dodatek B obsahuje návod pro tvorbu katalogu ocelových profilù v databázi CATAlogue určený pro systémového administrátora.

—————

Zpět