PDMS Draft - Úvod

Uživatelské školení

DRAFT - obsah:

1. Úvod
2. Vstup a výstup do a z modulu
3. Různé nástroje
3.1 Menu, formy, makra a synonyma
3.2 Ukládání
3.3 MDB informace
3.4 Synonyma
3.5 ALARM a TRACE
3.6 ALPHA příkazy
3.7 Zablikání elementù
3.8 Zachytávání se k bodové síti
4. Vytváření výkresù
4.1 Úvod do DRAFTové DB
4.2 Vytváření výkresů a plnění Id listu
4.3 Navigace databází
4.4 Modifikace pohledu změnou jeho attributů
4.5 Administrativní elementy
4.5.1 Report
4.5.2 Seznam výkresù
4.5.3 Revize
4.6 Grafické reprezentace
4.6.1 Styly zobrazení
4.6.2 Pravidla pro zobrazení
5. Kótování
5.1 Úvod do kótování
5.2 Lineární kóty
5.3 Úhlové kóty
5.4 Aktualizace kót
6. Popisování výkresů
6.1 Popisy základní a speciální
6.2 Popisy automatické
7. Inteligentní texty
8. Podkladové a přikládané listy
9. Řezné roviny
10. 2D kreslení
11. Konstrukce bodù
12. Nastavitelné vlastnosti textù
13. Vykreslování výkresù
14. Styly čar
15. Hierarchické členění databáze DRAFT
16. Závěr
1. Úvod

Modul pro tvorbu výkresù DRAFT umožňuje produkovat plně popsané a kótované výkresy ve zvoleném měřítku zobrazující vybranou část modelu vytvořeného v PDMS modulu DESIGN.

Výkres v DRAFTu mùže být složen z grafické reprezentace 3D modelu, podkladových a přikládaných listù, jež mohou být společné pro řadu výkresù, z popisù, symbolù a kót.

Model mùže být zobrazen z jakéhokoli směru se zobrazením pouze viditelných hran.
Výkres mùže obsahovat více pohledù např. půdorys, nárys, bokorys a isometrie vše na jednom listě.

DRAFTová databáze DB obsahuje kompletní definici výkresu. Neobsahuje informace popisující geometrii zobrazovaného, ale dává popis jak a co zobrazit na výkrese. Vlastní rozměry a tvary DRAFT čte z DB DESIGN a CATA.
2. Vstup a výstup do a z modulu

Po vstupu do PDMS a zvolení pracovní multidatabáze MDB, která musí obsahovat alespoň jednu DRAFT DB typu PADD, napíšeme jednoduše DRAFT a stiskneme ester.

Ukončení práce v DRAFTu je možné s uložením práce napsáním nebo zvolením jiného modulu (např. DESIGN, MONITOR) nebo příkazu FINISH.
Ukončení bez uložení práce od posledního příkazu SAVEWORK je možné příkazem QUIT popř. QUIT <jméno jiného modulu>.
3. Rùzné nástroje
3.1 Menu, formy, makra a synonyma

Příkazy v DRAFTu se zadávají několika způsoby:

* napsáním příkazu a jeho odeslání klávesou enter
* použitím příkazových Menu a Forem
* spuštěním příkazového makra
* používáním příkazových Synonym.

3.2 Ukládání

Práce vytvořená se ukládá příkazem SAVEWORK. Doporučujeme ukládat vždy po nějaké úspěšně ukončené ucelené činnosti.
Pro uložení aktuálního nastavení menu a forem na obrazovce se používá příkazu RECREATE /jméno_souboru .
Pro načtení tohoto nastavení se používá příkaz INSTALL SETUP /jméno_souboru .
3.3 MDB informace

MDB mode umožňuje prohlížet a měnit současný status.
3.4 Synonyma

Systém synonym umožňuje nahradit delší příkazy krátkými ekvivalenty např.
$S NS = NEW SHEET vytvoří synonymum NS, které plně nahrazuje původní příkaz NEW SHEET.
Povel $QS vypíše všechna definovaná synonyma, $SK všechna synonyma smaže.
Příkaz STAR zapíše do * jméno aktivního prvku.
3.5 ALARM a TRACE

Při spouštění maker je možno zvolit zda požaduji zvukový signál při chybě, či nikoli příkazem ALARM ON (OFF).

Povel TRACE OFF (ON) zastavuje automatický výstup jmen aktivních elementù na obrazovku. Při spouštění maker se nastavuje OFF automaticky.
3.6 ALPHA příkazy

Tyto povely umožňují čistit COMMAND a REQUEST buffer a zapsat jejich obsah do souborù např.:
ALPHA COMMAND CLEAR
3.7 Zablikání elementù

Zobrazené elementy mùžeme nechat zablikat např.: HIGHLIGHT, HIGH ID @.
3.8 Zachytávání se k bodové síti

Povel SNAP ON (OFF), SNAP ON 10 nás zachytí na grid 10mm ve směru x i y.
Povel VGRID ON zviditelňuje bodovou síť.
4. Vytváření výkresù
4.1 Úvod do DRAFTové DB

Struktura databáze:
Nejvyšší automaticky vytvářený prvek je svět (WORLD). Pod ním jsou knihovny (LIBY) a oddělení (DEPT), pod odděleními jsou registry (REGI) obsahující základní prvek DRAFTové DB výkres Drawing (DRWG). Výkres DRWG mùže obsahovat jeden nebo několik listù Sheet (SHEE) např. list 1 ze 3, 2 ze 3 a 3 ze 3. List SHEE obsahuje jeden nebo více pohledù View (VIEW), které jsou projekcí DESIGN DB.
Pohled VIEW má atributy, které definují:
-směr pohledu, střed zájmu, měřítko apod.
-velikost, orientaci a polohu pohledu na listu (SHEE)
-linku na jiné elementy DRAFTové DB (IDLI), které obsahují seznam prvků DESIGNové a CATAlogové DB, které jsou na pohledu zobrazeny.

Struktura této části DRAFT DB je detailně popsána v manuálu DRAFT user guide na obrázku 4-3.
4.2 Vytváření výkresù a plnění Id listu

Příklad vytvoření jednoduchého výkresu:
NEW DEPT /TECHN1
NEW REGI /PS29
NEW DRWG /95-01-001
NEW SHEE /95-01-001/S1
NEW VIEW /95-01-001/PUDORYS
AUTO /ZONE-PS29
UPDATE DESIGN
SAVEWORK ,
kde příkaz AUTO vytvoří optimální měřítko, střed zájmu i přidá objekty našeho zájmu do drawlistu.
Knihovna (LIBY) se v hierarchii DRAFTové objevuje na třech úrovních viz příloha A v DRAFT user guide manuálu.
Jedna z jejích podknihoven Id List Library (DLLB) obsahuje seznamy elementù tzv. Id List (IDLI), jež obsahují jiné IDLI nebo přidané DESIGNové elementy ADDE
a vyjmuté DESIGNové elementy REME. Seznam (drawlist) se naplňuje příkazy:
ADD /jméno_idli, ADD /jméno_z_design_DB, REM /jméno_z_design_DB a jejich variantami např.:
ADD /ZONE-PS29 WITHIN E0 N0 U0 TO E10000 N5000 U8000,
ADD ALL EQUI FOR /ZONE-PS29,
REM ALL BRAN WITH (HBOR LT 25 AND TBOR LT 15) FOR /ZONE-PS29.
IDLI mùže být omezen měřítkem např.:
LIMITS E0 N0 U0 TO E10000 N5000 U8000.
Příkaz DELETE NULL IDLI maže ADDE a REME s referencemi na neznámé (mezitím v DESIGN DB smazané) elementy.
4.3 Navigace databází

Navigace DB je možná pomocí MEMBERS formy, příkazového řádku nebo pomocí identifikace prvků pomocí myši. Přepínání mezi DB DRAFT, DESIGN a CATA se uskuteční příkazem SWITCH.
4.4 Modifikace pohledu změnou jeho attributů

Jednotlivé atributy pohledu VIEW:
FRAME ON (OFF) - viditelnost rámečku,
SIZE 400 250 - měnitelná velikost plochy
XYPS 250 100 nebo AT @ - pozice vùči listu
ONPOS 40 -20 - pozici středu zájmu vùči středu pohledu
VSCA 0.01 - konkrétní měřítko
ADEG 90 (RCOD LEFT) - rotaci pohledu
PERS 10 - perspektivu
LOOK E (ISO2, DIR D) - směr pohledu
THPO E4000 U1000 - střed pohledu
FRPO E0 N0 U5000 - místo odkud se dívám
RRSF - styl vymalovávání elementù
ATOL -kruhová tolerance
VTYP WIRELINE typ zobrazení - drátový
MWIR -modelový drátový
LOCAL lokální neviditelné hrany nezobrazeny
GLOBAL neviditelné hrany nezobrazeny
UNIV neviditelné hrany nezobrazeny, ale křížení ano
Typy zobrazení viz obr. 4-7 až 4-10 DRAFT user guide manuálu.
4.5 Administrativní elementy
4.5.1 Report

Výpis - report (REPO) se používá k administraci uchovávání textových informací uložených mimo PDMS. REPO leží pod REGI a obsahuje pouze TEXT. Jeho atributy jsou:
CLRF - reference na seznam výkresù
Date - datum vytvoření reportu
Source - jméno makra generujícího report
ORNA - jméno autora reportu
FLEN - název souboru obsahujícího report
TITL - popis reportu
RVSN - revizní číslo reportu
4.5.2 Seznam výkresù

CIRL (Circulation list) umožňuje uchovávat seznam výkresù a má linku na výkres (DRWG) nebo na report (REPO).
4.5.3 Revize

Element REVI pod DRWG nebo SHEE umožňuje uchovávat data kontrol a autorù kontrol. Má také CLRF - referenci na seznam výkresù.
4.6 Grafické reprezentace

Pravidla zobrazování jednotlivých druhù elementù Design modelu jsou uloženy v předpisech zobrazení RRUL. Mohou existovat lokálně přímo pod VIEW a mít referenci STYF do knihovny na STYL - styl zobrazení nebo v knihovně LIBY pod subknihovnou pravidel a stylù RPLB pod RRST. Na RRST vede linka - reference z pohledu VIEW.

4.6.1 Styly zobrazení

Modul DRAFT rozlišuje tyto styly zobrazení:
TUBEF - kreslí vnější obrysy potrubí
CLIN - kreslí osu potrubí
PSYM - kreslí potrubní symboly
OBSTF - kreslí obstrukční obrysy
INSU - kreslí vnější obrysy izolace potrubí
PRFG - kreslí tvary ocelových profilù
PLFG - kreslí P-line ocelových profilù
DLEV - kreslí konkrétní hladinu
FFPEN - druh pera čar v popředí
BFPEN - druh pera čar v pozadí

Nastavení per v sobě nese barvu a typ čáry. Např. pero 1 je šedá a plná čára, pero 4 je šedá a čerchovaná čára. Více o nastavení per najde uživatel v DRAFT user guide manuálu na straně 4-27.

4.6.2 Pravidla pro zobrazení

RRUL - pravidlo zobrazení říká, jaký styl zobrazení má DRAFT použít pro který zobrazovaný typ elementù nebo konkrétní element.
Např.: NEW RRUL /R1 USE /S23 FOR ALL BRAN WI ((HBOR LE 50) AND (TBOR LE 50) )
nebo NEW RRUL /R1 USE /S2 FOR /ZONE-29A.
Lokální RRUL vytvořené přímo pod jednotlivým pohledem VIEW mají prioritu před RRUL z knihovny.

5. Kótování
5.1 Úvod do kótování

Kóty v DRAFTu mohou být lineární (LDIM) nebo úhlové (ADIM). Vytvářejí se jednoduše pomocí kurzoru a vzdálenosti či úhly si systém čte z DESIGN DB. Všechny kóty ve VIEW leží uvnitř administrativního elementu LAYE, jež má atribut PURPouse nastavený jako DIMS.
5.2 Lineární kóty

Kóty se nejsnáze tvoří mezi dvěma body na výkrese. V určeném směru se vytvoří rovnoběžné vynášecí čáry a mezi nimi kóta s číselným textem.
Příklad vytvoření řetězcové kóty:
NEW LDIM FROM ID @TO ID@ TO ID@
Body mezi nimiž se tvoří kóta mohou být normální body DPOI nebo DPBA, body které jsou před (BEFORE) nebo za (AFTER) elementem jež vybereme kurzorem. Do jednoduché kóty je možno vložit kótu další bod příkazem INSERT ID @ a po příkazu SORT máme řetězcové (LCHA CHA) nebo souběžné (LCHA PARA) kóty.
Lineární kóty a jejich texty mají tyto atributy:
OSHT - přesah vynášecí čáry přes kótovou čáru
DIR - směr kóty
DOFF - kolmá vzdálenost kóty od bodù
PLCL - kolmá vzdálenost přesahu vynášecí čáry za bod
PLDI - úhel sklonu kóty a vynášecí čáry.
DTOF - offset textu kóty
PLTX - text podél vynášecí čáry
PTOF - offset textu vynášecí čáry
DTCH - výška textu kóty
PTCH - výška textu vynášecí čáry
DFON - font písma textu kóty
PFON - font písma textu vynášecí čáry

Text kóty je možno modifikovat např.: DIM TEXT MIN. ROZTEC #/#DIM
K ukončení kót je možno zvolit šipky, tečky, šikmé čárky nebo kóty ponechat bez ukončení:
DIM TER ARROW (DOTS, OBLIGUES, OFF).
Vynášecí čáru je možno přerušit, aby se nekřížila příkazem GAP AT @ L10.
5.3 Úhlové kóty

Úhlová kóta (oblouk) se tvoří mezi dvěma směry a počátkem kóty. Skládá se z oblouku, vynášecích čar a kótového textu.
Např.: NEW ADIM ON ID @ FROM ID @ TO ID @
nebo NEW ADIM ON ID @ FROM N30E TO POS @.
Většina atributù úhlových kót je stejná jako u kót lineárních, přibývá směr rotace SENSE CLOCK (ANTICLOCK, REV).
5.4 Aktualizace kót

Jestliže měníme pozici VIEW nebo DESIGN elementù ve VIEW zobrazených je třeba kóty aktualizovat příkazem UPDATE ANNO.
Pro vymazání prázdných kót nebo jejich bodù slouží příkaz
DELETE NULL ANNO.
6. Popisování výkresù
6.1 Popisy základní a speciální

K popisování výkresù se používají popisy - Labely - základní GLAB a speciální SLAB. Oba leží ve VIEW pod administrativním prvkem LAYE.
Základní GLAB má referenci pouze do DESIGN DB, speciální SLAB má další referenci do popisové subknihovny na prvek TXTM nebo SYTM.
Pod LAYE se vytvoří základní popis takto:
NEW GLAB (SLAB) ON ID @
a poté se kurzorem identifikuje předmět zájmu, jež má G(S)LAB uložen v atributu DDNM.
Pomocí NPTT, PKEY, PKDI lze měnit místo vztažky popisu na zájmovém objektu. Např.: NPPT 2 nebo PKEY TOS.
Text popisu lze rozličně upravovat. K "inteligentnímu" textu, jež je čten z DESIGN DB je možné připsat další explicitní text:
BTEXT ´HRDLO #NAME´
Popisy se na výkres umis?ují pomocí příkazu AT @,
mohou mít předdefinovaný
OFFSET - vzdálenost směrem x a y od středu zájmu,
ADEG - úhel,
FRAME - rámeček,
LVIS - viditelnost.
Písmo popisu má nastavitelnou výšku CHEI, šířku LHEI, velikost mezer CSPA, vzdálenost řádků LSPA, středění ALIG a zarovnávání JUST.
Popisy mohou mít vztažku, která se dá zalomit a případně přerušit mezerou při křížení s jinou čárou (GAP @).
Pro opakování stejných typù popisù je výhodné použít sekvenci příkazù:
APPLY GLAB
APPLY ID @ nebo APPLY TO @.
Typy speciálních popisù SLAB se vybírají z jejich knihoven. Druh popisù drží reference TMRF.
Textový element knihovny je TXTM a nese informace o typu písma FONT, peru písma TPEN, peru rámečku LFPN, velikosti písma CHEI, syntaxe textu BTEXT a další jako má GLAB.
SLAB tyto informace převezme z TXTM má-li u atributù odkaz na knihovnu, např. povel CHEI TEM značí, že velikost písma se řídí nastavením velikosti v TXTM.
Knihovna popisù se na obrazovce zobrazí ve vlastním pohledu a z ní potom vybíráme.
Př.:
NEW SLAB TMRF ID @
APPLY SLAB
APPLY ID @.
Speciální element popisové LALB nebo symbolové SYLB subknihovny je SYTM. Také na něj mùže mít SLAB referenci. Takto se vytvářejí graficko textové popisy.
Kromě explicitních a inteligentních textù mohou obsahovat základní geometrické tvary vytvářené pomocí 2D grafické aplikace (viz dále v tomto manuálu).
Velikost popisù je volitelná měřítkem XYSC ve směru x i y.
6.2 Popisy automatické

Autotagging umožňuje popisovat automaticky jednotlivé skupiny elementù.
Uživatel předepíše nebo vybere z příslušné subknihovny TRLB pravidlo pro popis tzv. TAGR například všech armatur a systém sám vytvoří jejich popisy GLAB nebo SLAB příkazem
UPDATE TAGGING.
Automatické popisy jsou sdruženy pod VIEW v administrativním elementu LAYE s PURPOUSE TAGG.
7. Inteligentní texty

"Inteligentní" texty umožňují dosažení informací obsažených v DB DESIGN, CATA i DRAFT pomocí tzv. kódových slov. Všechna kódová slova začínají znakem #.
Explicitní a inteligentní texty se na výkrese často sdružují např.:
´Oběhové čerpadlo #NAME´.
Inteligentní texty mají tu velkou výhodu, že jsou-li např. jména čerpadel v projektu a tedy v DESIGN DB změněna a výkresy na kterém jsou zobrazena jsou aktualizovány příkazem UPDATE DESIGN, pak se jejich jména sama změní i na výkrese. Toto má velký význam při udržování dokumentace v aktuálním stavu.
Texty, a? explicitní, inteligentní nebo jejich kombinace jsou používány jako součásti kót LDIM, ADIM (DMXT a PLTX) a popisù GLAB, SLAB, TXTM (BTEXT).
Detailní souhrn jednotlivých kódových slov a systém práce s nimi je popsán v manuálu DRAFT user guide v kapitole 7.
8. Podkladové a přikládané listy

DRAFT umožňuje podkládat (underlay), či přikládat (overlay) k vytvářeným výkresùm další listy.
Toto se výhodně používá např. pro rámečky výkresù jednotlivých formátù, výkresová razítka, celkové plány stavby, standardní anotaci apod.
Je možno takto používat prvky DRAFT DB nebo hotové plotfily např. z 2D softwarů (Microstation, AutoCAD aj.).
Plotfily se používají takto:
BSHEE /plotfile jméno ,
OSHEE /plotfile jméno.
BSHEE musí ležet na úrovni LAYE nebo níže. Vyplňuje BSFN atribut. OSHEE vyplňuje OSFN atribut prvku OLAY ležícího pod SHEE.
Velikost podkladového listu a jeho střed musí být shodný s velikostí a středem SHEEtu jemuž je přiřazen, zatímco přikládaný list musí pouze ležet uvnitř SHEEtu a jeho velikost je nastavitelná příkazem XYSCALE 1 2.
Pod subknihovnou SHLB se tyto listy ukládají do prvků BACK a OVER jako NOTE (u OVER i jako VIEW). Reference na tyto listy se určí vyplnění jejich jména do atributu BSRF resp. OSRF.
9. Řezné roviny

Kromě pohledù se v DRAFTu dají také vytvářet rozličné řezy.
Řezné roviny jsou databázové prvky a mohou být použity pro více výkresù. Známe tři typy řezných rovin:
- PPLA - rovina kolmá ke směru pohledu
- FPLA - obecná rovina nezávislá na směru pohledu
- SPLA - lomená řezná rovina složená z jednotlivých dílčích rovin.
SPLA mùže být uzavřená (první a poslední krokový bod jsou stejné) nebo otevřená.
Uživatel zároveň zvolí, zda ho zajímá vše za rovinou (PMOD STANDARD) nebo před rovinou (tzv. zadní řezná rovina - PMOD REVERSE).
Všechny řezné roviny (PPLA, FPLA, SPLA) jsou drženy v jejich subknihovně PLLB. Na ně se odkazují referencí PLRF pohledové řezy VSEC ležící pod VIEW. Pohledové řezy VSEC mají jako další atributy IDLN - id list - soupis elementù, které chci řezat, CLMO - mode se vypíná OFF, nechceme-li řezat potrubí a jeho komponenty. Na ostatní typy komponent nemá CLMO žádný vliv.
PPLA má jediný atribut POS - pozici řezu, FPLA má navíc NORM - směr normály řezné roviny. SPLA má atribut DIR, extrusní směr, který je stejný pro všechny dílčí roviny a atribut GTYP - otevřená je OPEN, uzavřená CLOSED. SPLA vlastní WPOS elementy, které uchovávají pozice jednotlivých krokù.
Příklad vytvoření otevřené lomené řezné roviny složené ze sedmi dílčích rovin:
NEW SPLA
DIR U
GTYP OPEN
STEP @ @ @ @
STEP @ @ @ @
Na popis roviny se zeptáme Q DESC.
10. 2D kreslení

2D kreslení umožňuje tvořit hranice, plány, poznámky, tabulky, čáry, symboly.
Dále se využívá pro tvorbu symbolù do knihoven, podkladových a přikládaných listù.
Používá se tedy pod prvky NOTE či VNOT, které leží pod SHEE, či LAYE nebo v knihovnách pod BACK, OVER, SYTM.

Podkladový list BACK se používá na rámeček a razítka výkresù. Administrátor vytváří celou řadu povolených formátù, aby vytvářená dokumentace měla analogický vzhled.
OVER se využívá na plány staveb, sloupové řady apod.
SYTM je symbol vybíraný pro SLAB nebo SYMB z subknihovny pro symboly SYLB nebo z LALB pro speciální popisy. Vazbou je reference TMRF.

Rozlišujeme tři typy 2D elementù: - primitivy, textové řetězce (TEXP) a symboly (SYMB).
Primitivy jsou základní geometrické obrazce (čára, kruh, čtverec ap.). DRAFT užívá tyto primitivy:
kruh - CIRC
elipsu - ELLI
obdélník - RECT
tabulku - TABLE
rovnostranný trojúhelník - ETRI
kosočtverec - DMND
šestiúhelník - HEXA
úsečku - STRA
oblouk - ARC
znak - MRKP(STOP, CROSS, PLUS, STAR, RING)
hranici - OUTL

Nejlépe se 2D primitivy tvoří pomocí forem a menu aplikací. Ostatní možnosti popisuje úplně kapitola 10 manuálu DRAFT user guide.
Elementy vytvořené ve společném bodě (PTRF) lze posouvat najednou příkazem DRAG.
Opakované stejné elementy se vytváří příkazem
REPEAT 5 BY X100.

Textové řetězce (TEXP) obsahují explicitní i inteligentní texty i víceřádkové do 120 znakù délky, z různých fontů i velikostí písma.
Na výkrese jsou texty zobrazení atributu BTEXT elementu TEXP, který musí ležet pod NOTE, VNOT nebo SYTM.
Dále je na výkrese také možno zobrazit textový soubor (např. technologické poznámky) jako NOTE pomocí jednoduché sekvence PML:
OPENFILE /jméno_souboru READ !TOKEN
READFILE $!TOKEN !RECORD
NEW TEXP AT @ BTEXT ´ $!RECORD´
CLOSEFILE $!TOKEN
Podrobný popis jazyka PML je v příslušném manuálu.
Symboly jsou zde části vzoru symbolù SYTM, ale sami musí mít i referenci do jiného SYTM viz výše.
11. Konstrukce bodù

Konstrukce bodù je mnohdy výhodnější než jejich explicitní definování. Můžeme tvořit body v prúsečících, body tangenciální, středové, nejbližší, na kolmicích, extrapolované, koncové apod. viz kapitola 11 manuálu DRAFT user guide.
Do těchto bodù potom umístíme kóty, popisy a texty.
12. Nastavitelné vlastnosti textù

Kromě velikostí písma, mezer, zarovnávání je také možno zvolit druh písma FONT (DFON, PFON).
PDMS má čtyři základní druhy fontù a každý z nich mùže mít šest variant (3 sklony a dvě síly). Tedy celkem 24 možností (např. FONT 11 je písmo prvního druhu, kolmé a tenké, FONT 45 je písmo čtvrtého druhu, sklopené vpravo a silné (bold italic) pomocí znaku % lze přepínat mezi fonty i uvnitř jednoho textu.
Např.: ´ABC%04DEF%PGHI´ dá na výkrese výstup ABCDEFGHI.
DRAFT také obsahuje knihovnu textových znakù a symbolů. Zadávají se do textu pomocí znaku ~ a kódu např. ~D vytvoří na výkrese značku průměru .
Kompletní tabulka textových symbolù a jejich kódù je v manuálu DRAFT user guide na obr. 12-1.
Obsah textu je dále možno upravovat jednoduchou editací.
Př.: EDT ´RADIUS´ ´POLOMĚR´.
Nastavitelná je také kvalita textu TQUA BASIC - základní nebo EXACT - zlepšená.
13. Vykreslování výkresù

DRAFT umožňuje generovat plotfily jednotlivých výkresových listù SHEE nebo jejich částí příkazem:
PLOT /sheet_jméno /jméno_souboru formát_výkresu (OVERWRITE)
pro vykreslení na plotteru.
Chceme-li s výkresem dále pracovat například v AutoCADu (kvůli ušetření strojního času pracovní stanice) můžeme příkazem:
PLOT /sheet_jméno DXF /jméno_souboru formát_výkresu (OVER)
získat soubor ve formátu DXF, který umí načíst AutoCAD i Microstation.
14. Styly čar

Kapitola 14 manuálu DRAFT user guide přehledně popisuje jednotlivá pera a jejich styly pro vykreslování grafických elementù. Každé pero může mít barvu, tloušťku, druh čáry a typ šrafování.
Nastavení per provádí systémový administrátor.
15. Hierarchické členění databáze DRAFT

Přehledná struktura DRAFTové databáze je vyobrazena na dodatku (appendix) A manuálu DRAFT user guide.
16. Závěr

Tento manuál je stručným českým výtahem DRAFT User Guide 10.5, klade si za cíl poskytnout základní a obecné znalosti struktury a příkazù modulu PDMS DRAFT. Pro vlastní práci v DRAFTu se používá především menu a forem aplikace, popsané v DRAFT Application User Guide manuálu.