Tak jedna drobná perlička ze života PDMSáka.

PDMS global určitě přineslo pokrok do práce PDMSáků, bohužel s ním přišel i problém "ztráty kontroly" nad daty jiných stran. Jednoduchost s jakou je možno vytvářet minimálně duplicitní komponenty nebo UDA je na pováženou. Problémy které to přináší, tak o nich se snad nemá význam ani rozepisovat. To o čem se chci dnes zmínit je skutečnost, která je bohužel reálná a není pro uživatele moc komfortní. Nejde o přímou chybu v PDMS, ale o chybu v prostoru mezi židlí a klávesnicí. I když je nutno přiznat, že by nebyl až tak velký problém toto softwarově ošetřit. Za jednu z velkých výhod PDMS je považován způsob definice katalogových komponent a z nich plynoucích specifikací. Bohužel u firem které "řídí" projekt v PDMS globalně je "dobrým zvykem" ponechat i definice UDA a katalog na jejich subdodavatelích. A tady se dodtáváme k "jádru pudla". Jsou li subdodavateli PDMS uživatelé s bohatou zkušeností a zavedenými firemními standardy, tak "nahrnou" svoje standardní komponenty a UDA do projektu. Velice snadno tím dosáhnou vícenásobného výskytu stejných jmen a UDA.

Pak je tu druhá skupina firem, a to firmy bez PDMS historie. Tyto jsou v první moment rády, že existují v katalogu specifikace a přistupují k nim bez ohledu na jejich "majitele". A pak dojde k tomu, že firma, jejíž katalogové komponenty jsou použity jinými, se rozhodne nějakou z nich modifikovat nebo dokonce smazat. No a "průšvih" je na světě. Ona taková nevyužitá a smazaná specifikace dokáže nadělat pěknou paseku a bolest hlavy pár managerům. Druhým problémem pro tyto společnosti resp. pro jejich potrubáře je, že vlastní potrubní aplikace nabízí přímo výběr ze všech specifikací. A jak jsem psal, je prima mít třeba dvě nebo více specifikací se stejným jménem. To má pak uživatel k chybě velice blízko. Je to samozřejmě chyba na straně řízení PDMS projektu, ale otevřeně si musíme přiznat, že většina firem tlačí v první řadě na cenu, i když hlásá cosi o kvalitě. A většinou HR a vedoucím projektů k posouzení "kvality PDMS admina" stačí certifikát o kurzu, případně nějaká praxe a rozhoduje finanční požadavek. To má samo o sobě dvě hlavní příčiny. První je nasazení lidí bez technického vzdělání a základního přehledu o PDMS do řídících pozic takovýchto projektů a druhým problémem je trend, který se právě s globalizací ukazuje v plné síle a to chybný tlak na cenu práce. Stále totiž platí, že někdo musí vynalořit prostředky a dá špatně odvedenou práce ve této fázi následně dopořádku. Ve výsledku to stojí mnohem více prostředků.